Od roku 1970 se u velkých kníračů sleduje kvalita kyčelních kloubů a od roku 1979 je toto rentgenové vyšetření do chovu povinné, přičemž chovnými mohou být pouze jedinci s dysplazií ne horší než 2. stupně. Občasným onemocněním u starších psů je artróza. Jinak se jedná o zdravé plemeno, málo zatíženo dědičnými nemocemi. Velký knírač je jedno z pěti plemen, u kterých se objevilo onemocnění způsobující možnost vykrvácení při úrazu nebo operaci.
Biologické základy a genetika
Částečná citace: Callan MB et al.; A novel missense mutation responsible for factor VII deficiency in research Beagle colonies. J. Thromb Haemost 2006: „Dojde-li k cévnímu poranění, FVII v kombinaci s tkáňovým faktorem (TF) a za přítomnosti vápníku štěpí faktor IX a faktor X na jejich aktivní formy, které se podílejí na tvorbě trombinu. Deficit faktoru VII nepříznivě ovlivňuje srážlivost krve a způsobuje tak nadměrné krvácení v případě jakéhokoli zranění či jiného zásahu do organismu. Deficit FVII je děděn autozomálně recesivně, to znamená, že onemocní pouze jedinec, který zdědil od svých rodičů obě alely mutované (P/P, pozitivní/pozitivní, mutovaný homozygot). Jedinec, který zdědí mutovanou alelu pouze od jednoho z rodičů (N/P, negativní/pozitivní = přenašeč neboli carrier), neonemocní, ale předává mutovanou alelu dál na potomstvo. V případě krytí dvou heterozygotních jedinců (přenašečů) se deficit FVII projeví teoreticky u čtvrtiny z narozených potomků. Molekulárně genetický test dokáže spolehlivě odhalit přenašeče mutované alely, kteří klinicky neonemocní. Proto je doporučováno testování všech jedinců, kteří mají být zařazeni do chovu. Vzhledem k vysokému riziku onemocnění potomků v případě krytí dvou přenašečů doporučujeme krýt přenašeče jedincem s wild type genotypem (N/N, negativní/negativní, tzn.
Co je však rozhodně největším strašákem tohoto plemena, stejně jako mnohých jiných velkých plemen, je nebezpečí torze žaludku. Pro čistý vous bez drbání a častého umývání a následného sušení je lepší krmit suchou stravou. Jinak se může pes drbat, častěji se může vytvářet akné a také se vousy snadno slepují k sobě a „knotí“.
Historie a vzhled
Od dob vzniku „moderního“ knírače se chov potýká s různou kvalitou srsti, a to u všech velikostních rázů. Velký knírač je velký, silný, spíše podsaditý než štíhlý pes. Je zvětšeným věrným obrazem Středního knírače. Vzhled tohoto psa vzbuzuje respekt. Jeho stavba těla je kvadratická, kohoutková výška téměř rovná délce trupu. Hlava by měla odpovídat celkové mohutnosti psa. Čelo je ploché a probíhá bez vrásek a rovnoběžně se hřbetem nosu. Stop vzhledem k obočí se zdá být výrazně vyjádřen. Lebka je silná a protažená, bez silně vystupujícího týlního hrbolu. Tlama končí tupým klínem. Hřbet nosu je rovný. Nosní houba je dobře vyvinutá, s velkými nosními dírkami a je vždy černá. Pysky jsou černé, pevně a hladce přiléhající k čelistem, koutek tlamy je uzavřený. Žvýkací svaly jsou silně vyvinuté, ale pravoúhlý tvar hlavy (s vousem) nesmí narušovat příliš silně vyvinuté líce. Chrup má být úplný a s nůžkovým skusem. Oči jsou středně velké, oválné, směřující dopředu, tmavé, s živým výrazem. Uši jsou překlopené, vysoko nasazené, ve tvaru „V“, vnitřní okraje uší přiléhají k lícím a jsou neseny stejně, otočeny směrem dopředu ke spánkům, rovnoběžný ohyb nesmí přesahovat přes temeno hlavy.
Chovatelská hodnota a zdravotní rizika
Od roku 1970 sa u velkých kníračů sleduje kvalita kyčelních kloubů a od roku 1979 je toto rentgenové vyšetření do chovu povinné, pričom chovnými mohou být pouze jedinci s dysplazií ne horší než 2. stupně. Občasným onemocněním u starších psů je artróza. Jinak se jedná o zdravé plemeno, málo zatíženo dědičnými nemocemi. Velký knírač je jedno z pěti plemen, u kterých se objevilo onemocnění způsobující možnost vykrvácení při úrazu nebo operaci.
Barvy srsti a úprava
V barvách pepř a sůl je cílem dosáhnout rovnoměrného - stejného - zbarvení po celém těle, což je téměř nad lidské síly. Rozhodně ne dříve než v prvním roce svého života. Zbarvení pepř a sůl je velice proměnlivé. Černé zbarvení má mít sytou a čistou intenzitu černé barvy, bez hnědého nádechu a bez bílých znaků. Upepřená srst vyžaduje trimování namísto střihu, aby se zachovala krycí i podsada a předešlo vytrácení pigmentu. Pokud se knírač ve zbarvení pepř a sůl jen stříhá, blednou barvy a srst měkne. U srsti v barvě pepř a sůl je vhodné občas vous umývat bělicím šamponem s norkovým olejem na bílá plemena; tento šampon se nesmí použít u kníračů černých.
Trímované chlupy se vytrhávají s koreňmi, což podporuje regeneraci srsti a zabraňuje roztřepení. Trimovanie je mechanická úprava kožuchu, pri ktorej dochádza k odstraňovaniu odumretej srsti manuálnym spôsobom alebo pomocou špeciálnych trimovacích nástrojov. Trimovacie hrabličky slúžia na odstránenie odumretých pesíkov aj podsady. Trimovací kameň slúži pre trimovanie jemnej podsady. Pred samotným trimovaním sa odporúča psíka aspoň 2-3 týždne nekúpať, aby sa srst lepšie zachytila a vytrhla. Prvé trimovanie môžeme uskutočniť už v pol roku života. U výstavných psov je interval medzi procedúrami kratší. U psov bez ambícií výstavného psa stačí udržiavacie trimovanie cca 4x do roka. Je dôležité, aby trimovanie bolo vykonávané citlivo a s rešpektom k citlivým partiám tela. Nie je dovolené trimovať fenu v tehotenstve.
Postup a technika trimovania
Najprv sa vytrimuje až k podsadě a vyškubú všetky uvoľnené krycie chlpy. S trimovaním začíname na krku. Srst škubeme v smere rastu, nie proti nemu. Na hlave sa špeciálna pozornosť venuje oblasti očí, obočiu a vousu: vous sa upravuje len velmi jemne, obočie má prirodzený prechod a zohľadňuje sa dĺžka. U řídkých vousov a pepř a sůl srst sa nestříhá vůbec. Hřbet nosu sa ostříhá efilačnými nůžkami. Okraje boltců sa upraví do elegantných tvarov. Končatiny sa upravujú tak, že zo všetkých strán pôsobia rovným dojmom; línie na stehnách a spodná línia brucha sa tvarujú do elegantnej krivky. Ocás má tipicky tvrdšiu srsť, vyžaduje častejšiu úpravu. Srst stačí 1-2-krát týždenne čiastočne pročesať a vykartáčovať; v prípade veľmi mäkkej srsti treba častejšie. Dlhá srst na hlave - bradka, knír a obočie - sa musí pročesávať aspoň raz do týždňa, ideálne denne.
Starostlivosť a každodennosť
Dokonca aj pri správnej srsti je potrebné čistiť zvukovod a pravidelne upravovať chlpy medzi polštářky a prsty na tlapkách. Pred výstavou sa srst škubá a ostříhajú iba potrebné partie; neškubáme srst po celom tele bez plánovania. Pred každým krmením je vhodné chovať chlpy čisté a suché, aby sa predišlo zacuchaniu alebo slepeniu brady a kníru. Správna výživa a starostlivosť o srsť sú kľúčové pre dosiahnutie kvalitného, dlhého a hustého vousu. U zvuku sú potrebné rutiny, ktoré pes zvládne od štěněte. U malých kníračov sa môžu objaviť ochorenia z potravy, cukrovka alebo náchylnosť očí na zápaly či šedý zákal.
Charakter a životný štýl
Velký knírač je veľký, silný, spíše podsaditý pes so štíhlostí a výraznou aktivitou. Má temperament a energiu, ale aj vyrovnanú dušu. Je to výborný strážca a zároveň spoločník, ktorý vyžaduje pravidelný pohyb a mentálnu stimuláciu. Zvláštna je jeho dômyselnosť a potreba dôslednosti v tréningu po celý život. Vie čítať pocity majiteľa, čo vyžaduje jasnú a pozitívnu komunikáciu. Vhodný je do domu so záhradou alebo aj do bytu s pravidelnými prechádzkami a aktivitami. U starších psov a u malých jedincov sa môžu vyskytnúť očné ochorenia alebo cukrovka.
Prevencia a výživa
Najmä u čiernych jedincov je nutné sledovať zloženie krmiva; nie všetky granule sú vhodné. S ohľadom na pravidelné cvičenie a výcvik je vhodné dopĺňať stravu o prvky podporujúce pigmentáciu a zdravú srst. Pri výbere výživy a doplnkov je dobré konzultovať s veterinárom alebo špecialistom na plemeno, aby sa predišlo chronickým problémom a podporilo celkové zdravie psa.
tags: #velky #knirac #trimovanie #pred #po